Podíl tmavých minerálních složek v obj. %

Definice:V klasifikačním diagramu QAPF zaujímá oblast 5. Křemen (20-60% z křemene a živců), plagioklas (oligoklas až andezín, 90-100% z živců), alkalický živec (ortoklas, 0-10% z živců). Plutonická hornina složená hlavně z plagioklasu a křemene.
Barva:	Značná barevná variabilita (jsou světlé i tmavé); šedá, modrošedá, zelenošedá.
Textura:	Masivní.
Zrnitost:	Drobně, středně až hrubě zrnitá.
Struktura:	Hypautomorfně zrnitá.
Minerální složení:	Světlé minerály:	Křemen, plagioklas, K-živce.
	Tmavé minerály:	Amfibol, biotit a méně často pyroxen (augit).
	Akcesorie:	Allanit, apatit, zirkon, titanit a magnetit.
Plagioklasy:	Plagioklasy bývají často zonální. Jejich jádra může tvořit labradorit či bytownit.
Amfibol:	Zelený nebo hnědozelený amfibol je velmi často automorfně omezený, často paralelně srůstá s biotitem.

V případě, že tmavé minerály jsou zastoupeny méně než 10% jde o leukotonalit, v případě, že obsahují více než 40% melanotonalit.

Tonality se vyznačují velmi rozmanitými barevnými odstíny, které souvisí jednak s velikostí zrna a zejména s variabilitou minerálního složení. Leukotonality se odlišují od granodioritů, tím že neobsahují, nebo mají velmi nízký obsah draselného živce, od dioritů pak vyšším obsahem křemene. Ve struktuře tonalitů mají tabulkovité plagioklasy a tmavé minerály vyšší stupeň automorfie než křemen a vzácný ortoklas. Makroskopicky se podobá na jedné straně dioritu a na straně druhé až gabru.

Tonality jen zřídka tvoří samostatná tělesa. Většinou jsou zastoupeny ve větších komplexech granitoidních hornin spolu s granodiority nebo diority. Pyroxenové tonality se vyskytují poměrně vzácněji.

Výskyt: Největší tělesa tonalitů lemují pacifickou stranu Severní Ameriky, vyskytují se v Norsku, v Alpách, v Itálii.

V ČR je nalezneme v oblasti středočeského plutonu. Příkladem mohou být některé biotit-amfibolové tonality ( "křemenné diority" ) tzv. sázavského typu (Mrač u Benešova, okolí Pyšel, Žampach u Jílového), které vystupují s kvarcdiority (Chrášťany a Bystřice u Benešova u Prahy). Méně jsou zastoupeny v dyjském masivu (Dobšice u Znojma), častější jsou v brněnském masívu (vystupují spolu s granodiority variety Blansko, Dolní Kounice), jsou zastoupeny v horninové asociaci metabazitové zóny brněnského masívu (nalezneme je např. v širším okolí Ořechova a Hajan u Brna, mezi Kuřimí a Černou Horou). Amfibol-biotitové tonality byly popsány od Žulové ve Slezsku (i zde přecházejí na jedné straně do granodioritu a na druhé do kvarcdioritu). V Železných horách se vyskytují amfibolové tonality v prostoru mezi Sečí, Hrbokovem a Kraskovem. Amfibolové tonality byly popsány od Mariánských Lázní i z brněnského masívu (opět z prostoru kolem Dolních Kounic). Pyroxenové tonality se vyskytují ve středočeském plutonu na Benešovsku.

Ve SR vystupují v jaderných pohořích Západních Karpat.

Tonalit: Bánská Štiavnica. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, Přf MU Brno.