|
Nefelínový syenit
Podíl
tmavých minerálních složek v obj. %
| Definice: V QAPF diagramu spadá do oblasti 11, zastaralý
název eleolitický syenit. Alkalické živce (ortoklas, mikroklin, albit, 90-100%
z živců), plagioklas (0-10% z živců), Na-foidy (nefelin 10-60%
z živců a foidů).
|
| Barva:
|
Růžová, šedozelená (tmavé i světlé),
nejčastěji odstíny červené nebo zelené, často mastný lesk.
|
|
|
| Textura:
|
Všesměrně zrnitá, v některých
případech se objevuje typická fluidální textura s paralelně
orientovanými živci.
|
| Zrnitost:
|
Středně až hrubě zrnitá.
|
|
| Struktura:
|
Stejnoměrně hypautomorfně zrnitá, nebo
živce mohou tvořit tabulkovité, základní hmota bývá mikrohypautomorfně zrnitá
až trachytoidní.
|
| Minerální složení:
|
Světlé minerály:
|
Alkalické živce, plagioklas, nefelin,
doprovázené sodalitem, noseanem, haüynem, kankrinitem a zeolity (natrolit).
|
| Tmavé minerály:
|
Egirín, egirin-augit, augit, alkalické
amfiboly (kaersutit, barkevikit, arfvedsonit). Vzácně biotit, muskovit.
|
| Akcesorie:
|
Titanit, apatit, opakní minerály a zirkon,
dále fluorit a řada exotických minerálů jako je eudialyt, eukolit.
|
| Alkalické živce:
|
Jsou mikroperthitické zastoupené buď téměř
výhradně mikroperthitickým ortoklasem, nebo jsou přítomny dva živce ortoklas
a albit.
|
| Nefelin:
|
Šedobílý, šedozelený načervenalý (zbarvení
závisí na inkluzích - hematit, egirín), mastný lesk. V výbrusových
preparátech připomíná křemen. Bývá zakalený.
|
| Foidy:
|
Sodalit je poměrně častý, většinou
bezbarvý, někdy se jeho přítomnost projevuje v azurově světlém až tmavě
modrém zbarvení horniny. Velmi vzácně se objevuje nosean a haüyn. Leucit, až
na výjimky (pseudoleucit), přítomen není. Někdy je zastoupen kankrinit.
|
Nefelínové syenity byly popsány pod různými
jmény.
|
Leukokratní nefelínové syenity:
|
|
Alkalické živce zastoupené v podstatě jen
ortoklasem:
|
| Ditroit:
|
Sodalit-nefelinový syenit s hypautomorfně
zrnitou strukturou.
|
| Foyait:
|
S trachytoidní strukturou, termín používaný
pro nefelinový syenit se sodalitem a ortoklasem, kvantitativní poměr mezi
sodalitem a nefelinem je variabilní.
|
| Chibinit:
|
Šedozelený nefelinový syenit
s egirínem (nebo egirínovým augitem), případně s arfvedsonitem, obsahuje
eudialyt.
|
| Lardalit:
|
Melanokratní (více než 30% tmavých
minerálů), nefelin dosahuje velikosti až několika cm, s pseudoporfyrickou
strukturou, s rombovými živci. Je podobný larvikitu, nejčastěji šedý,
obsahuje olivín.
|
| Lujavrit:
|
Melanokratní (M=30), obsahuje egirín a
arfvedsonit, místy až 15% titanitu. Má.trachytoidní strukturu.
|
| Variety s albitem:
|
| Litchfieldit:
|
Leukokratní nefelinový syenit, s převahou
albitu nad ortoklasem, podružně je přítomen kankrinit.
|
| Mariupolit:
|
Nefelin, egirín, albit, podružně nebo
akcesoricky sodalit, kankrinit, zirkon magnetit, ilmenit; minerály s Ce, La,
Nb.
|
| Melanokratní nefelínové syenity (M > 30, nejčastěji pyroxen):
|
| Malignit:
|
Neobsahuje olivín.
|
| Shonkinit:
|
Obsahuje olivín.
|
Vhodnější než výše uvedené názvy je obecný
termín “foidový syenit”, nebo uvedení příslušného foidu v názvu např.
“sodalit-nefelinový syenit”. Používat lze název malignit (pro nefelínový syenit
bez olivínu) a shonkinit (nefelínový syenit s olivínem).
Výskyt: Nefelínové syenity vystupují s
alkalickými a alkalickoživcovými horninami, někdy s karbonatity.
Pravděpodobně největším známým masívem je
chibinský masív na poloostrově Kola, který zaujímá plochu cca 1120km2,
dále byly popsány z j. Norska, j. Grónska, j. Portugalska a z Ditrâu v
Rumunsku.
V ČR byly popsány sodalitové syenity z
širšího okolí Velkého Března a Ústí n. Labem.
Praktické využití: Při dostatečných
kumulacích doprovodných minerálů se zpracovávají, získávají se z nich
vzácné prvky (Rb, Th, Ce a pod.).
Používají se drcené, jako štěrk na
komunikace. Byly s nimi prováděny i experimenty na výrobu slínku
speciálních cementů.
|
