Horniny magmatické    Horniny sedimentární    Horniny metamorfované
Syenit



Podíl tmavých minerálních složek vobj. %


Definice: Plutonit s výraznou převahou alkalického živce nad plagioklasem a křemenem. V QAPF diagramu pole 7. Alkalické živce (perthitický ortoklas, vzácněji mikroklin, tvoří 65-90% živců), plagioklas (převážně oligoklas, andezín, vzácně i labradorit; 10-35% živců), křemen (0-5% z živců a křemene). Přibýváním křemene nad 5% do 20% přechází syenit do kvarcsyenitu. Bez křemene, s 0-10% foidů (zejména nefelinu a sodalitu) jde o syenity s foidy.
Barva: Šedá, šedomodrá, nahnědlá, žlutohnědá až narůžovělá.
Textura: Všesměrně zrnitá, usměrněná.
Zrnitost: Středně až velkozrnná.
Struktura: Porfyrická, stejnoměrně zrnitá.
Minerální složení: Světlé minerály: Alkalické živce (zpravidla draselné), plagioklas (oligoklas, andezín).
Tmavé minerály: Biotit a amfibol, diopsid a augit, může se objevit i olivín.
Akcesorie: Titanit, apatit, magnetit, ilmenit, rutil, zirkon, titanomagnetit, allanit, granát, fluorit.
Alkalické živce: Jsou zastoupeny mikroperthitickým mikroklinem, nebo ortoklasem, které tvoří porfyrické vyrostlice. Běžné jsou disyntetické karlovarské srůsty. Bývají pigmentovány. Někdy uzavírají tence jehličkovitý sagenit. Jsou druhotně přeměněné, kaolinizované. Velké krystaly draselných živců, především jejich tabulkovitý a lištový tvar, makroskopicky často ukazují “fluidální textury syenitů. V alkalických živcích běžně pozorujeme jehličkovitý sagenit.
Plagioklas: Plagioklas je tabulkovitý, drobnější, polysynteticky zdvojčatěný, místy zonální.
Amfibol: Má zelenou barvu, je výrazně pleochroický některé amfiboly mají v jádro tvořené diopsidovým pyroxenem.
Pyroxen: Přítomen může být rombický hypersten a monoklinický diopsid či diallag. Ve výbrusových preparátech jsou téměř bezbarvé nebo slabě nahnědlé, makroskopicky hnědočerné.
Biotit: Je červenohnědý, tence tabulkovitý a silně pleochroický. Často uzavírá apatit a zirkon, které jsou lemované pleochroickými dvůrky. V některých pozorujeme tence jehličkovitý sagenit.

Makroskopicky jsou syenity velmi podobné tonalitům. Z tmavých minerálů se velmi často v syenitech objevuje asociace amfibol + biotit, méně hojné jsou syenity s biotitem + pyroxenem. Variety syenitů s abnormálně vysokým obsahem tmavých minerálů se často označují jako durbachity.
Pyroxenový syenit, údolí Jihlavy u Petrovic.ČR. Sbírkový fond katedry mineralogie petrologie a geochemie MU Brno.

V případě, že je přítomno více než 35% tmavých minerálů, použijeme předponu melano-, v případě že podíl tmavých minerálů je pod 10% předponu leuko-. Kvarcsyenity jsou limitovány obsahem tmavých minerálů nad 30% a pod 5% obj.

Syenity tvoří jen zřídka samostatná homogenní tělesa, většinou přecházejí do granitů nebo dioritů; jiné naopak vystupují s horninami alkalickými.

Nízkým obsahem nebo nepřítomností křemene se odlišují od granitu a granodioritu, převahou alkalického, zejména draselného živce od monzonitů, monzodioritů a dioritů.

Výskyt: Amfibol-biotitové až biotit-amfibolové syenity tvoří okrajové partie v jv. části středočeského plutonu v širším okolí Petrovic tzv. “Čertovo břemeno”. Jde o porfyrický syenit durbachitového typu. Porfyrické vyrostlice živců (1,5cm velké, 30% obj. horniny) jsou uložené v černošedé základní hmotě. Buduje i značnou část třebíčsko-meziříčského masivu na Českomoravské vrchovině.

Amfibolové syenit byl území ČR popsán popsán od Milína.

Pyroxen-biotitové a biotit-pyroxenové syenity jsou v rámci Českého masivu poměrně hojně zastoupené, a to v tělese táborského a jihlavského syenitu.

Leukosyenity jsou známé ze zahraničí např. v Německu u města Míšeň “míšeňský syenit” (má nízký obsah amfibolu).

V z řady oblastí v zahraničí jsou známé syenity vystupující v asociaci s alkalickými horninami: Skotsko (oblast Assynt), Mjősa, okolí Oslo v Norsku, kolský poloostrov, USA apod.

Praktické použití: stavební a dekorační kámen, obrubníky, obkladové desky, leštěný obkladový materiál, schody atd. Třebíčský syenit byl použit např. již ve středověku jako stavební materiál raně gotické baziliky v Třebíči.
Syenit. Javorovice u Rychnova. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.
Syenit. Písek. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.
Syenit. Arkansas. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.
Nefelinický syenit. Švédsko. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.
Nefelinický syenit. Sedmihrady. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.
Syenit, zářez dálnice Brno - Praha. U benzinové pumpy u Velkého Meziříčí.
Design by © Ondřej Kovář 2004  , Author:  mirka@sci.muni.cz