Podíl tmavých minerálních složek v obj. %

Definice: Diorit je plutonická hornina, která spadá do pole 10 QAPF diagramu spolu s gabry (gabro plagioklasy An > 50, diorit An < 50). Plagioklasy tvoří 90-100% živců), alkalický živec (ortoklas; 0-10% živců), křemen (0-5% z objemu křemene a živců). V případě obsahu křemene od 5-20% jde o kvarcdiorit. Při absenci křemene a obsahu foidů od 0-10% obj. jde o diorit s foidy.
Barva:	Šedá, tmavě šedá, šedozelená.
Textura:	Všesměrně zrnitá, orbikulární, skvrnité.
Zrnitost:	Jemně, drobně až středně zrnitá.
Struktura:	Obvykle stejnoměrně hypautomorfně zrnitá, vzácněji ofitická či porfyrická.
Minerální složení:	Světlé minerály:	Plagioklas.
	Tmavé minerály:	Amfibol a biotit, vzácněji pyroxen – augit.
	Akcesorie:	Titanit, allanit, apatit, zirkon (v kyselejších varietách), magnetit, ilmenit, vzácně granát.
Plagioklas:	Nejčastěji oligoklas až andezín, polysynteticky zdvojčatěný i zonální. Centrální části zonálních krystalů mohou být i bazičtější (labradorit, bytownit). Plagioklasy jsou v dioritech obvykle lépe omezené než tmavé minerály.
Amfibol:	Přítomen je hnědý i zelený zřetelně pleochroický amfibol. Bývá hypautomorfně omezený, často přeměněný, epidotizovaný. V některých dioritech se vedle primárních amfibolů vyskytuje i tence jehličkovitý sekundární zeleně zbarvený amfibol. Obvykle se předpokládá, že zelený vláknitý amfibol (aktinolit) vzniká na úkor pyroxenu. V některých dioritech je však patrná i obdobná přeměna u amfibolu. Proto je dobré soudit na výchozí minerál až po podrobném prostudování tvaru pseudomorfóz.
Pyroxen:	Je zastoupen diopsidem nebo augitem, podružně může být přítomen i rombický pyroxen (hypersten).
Biotit:	Je nejčastěji hnědočervený, nepravidelně omezený, často chloritizovaný.

Předpona leuko- je doporučena při obsahu tmavých minerálů nižším než 25% a předpona melano- je limitována pro diority s více než 50% tmavých minerálů. Pro kvarcdiorit je spodní limit M = 20% a svrchní 45%.

Diority svým minerálním i chemickým složením představují přechodné horniny mezi horninami kyselými – granity a granodiority – a bazickými gabry.

Odlišení od granitu a granodioritu vyplývá z pozice v QAPF klasifikačním diagramu. Obvykle je již makroskopicky patrná tmavší barva dioritu při relativně stejné zrnitosti srovnávaných kyselejších hornin. Diority vystupují převážně jen v malých tělesech, vázaných na rozsáhlé magmatické komplexy, někdy tvoří jen drobné útvary, pecky a kry v granodioritech.

Diorit. Pěnkava u Krhovic. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.

Křemitý amfibolický diorit. Tyroly. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.

Diorit. Pecerady. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.

Amfibolový diorit. Švédsko. Petrografická depozita katedry mineralogie a petrografie, PřF MU Brno.

Amfibolový diorit brněnský masív. Ořechov. 1N. Výbrusové preparáty M. Gregerové

Amfibolový diorit brněnský masív. Ořechov. XN. Výbrusové preparáty M. Gregerové.

Amfibolový diorit, brněnský masív. Uzavřeniny v granodioritu u Dolních Kounic. 1N. Výbrusové preparáty M. Gregerové.

Amfibolový diorit, brněnský masív. Uzavřeniny dioritů v granodioritu u Dolních Kounic.Jiný záběr. XN. Výbrusové preparáty M. Gregerové.

Výskyt: V ČR jsou rozšířeny hlavně diority amfibol-biotitové nebo biotit – amfibolové: např. v žulovském masivu ve Slezsku, vystupují při východním okraji dyjského masivu v. od Znojma, nalezneme je v metabazitové zóně brněnského masivu a drobnější výskyty v železnohorském plutonu v okolí Nasavrk a v údolí Chrudimky. Diority s amfibolem a pyroxenem se vyskytují u Mutěnína v jz. Čechách (sz. od Poběžovic). Pyroxen-amfibolové a amfibol-pyroxenové diority jsou významně zastoupeny v kdyňském bazickém komplexu. Největší dioritové těleso je známé z Montany v USA (65km²).

Praktické využití: Jako stavební kámen a leštěné obkladové dekorační desky. Patří mezi horniny z běžným komerčním využitím pro stavební účely.