|
Monzonit
Podíl
tmavých minerálních složek v obj. %
| Definice: V QAPF diagramu spadá do pole 8. Alkalické živce
(perthitický ortoklas, vzácnější mikroklin tvoří 35-65% z živců),
plagioklasy (andezín, labradorit 35-65% z živců), křemen (0-5%
z obsahu křemene a živců). V případě, že obsah křemene přesahuje 5% a
maximálně tvoří 20% hovoříme o kvarcmonzonitu (v QAPF diagramu pole 8*) naopak
absence křemene a přítomnost foidů (0-10%, převážně sodalit a nefelin) dovoluje
označit horninu jako monzonit s foidy. Pokud tmavé minerály tvoří více než
45% doporučuje se v názvu použít předpona melano-, pokud jejich obsah
nedosahuje hranice 15% předpony leuko-. Kvarcmonzonity mají tyto hranice při
10% a 35% obj.
|
| Barva:
|
Modrošedá, šedá.
|
|
|
| Textura:
|
Všesměrně zrnitá, fluidální.
|
| Zrnitost:
|
Středně zrnitá.
|
| Struktura:
|
Hypautomorfně zrnitá.
|
| Minerální složení:
|
Minerály světlé:
|
Alkalické živce, plagioklas, akcesoricky
křemen.
|
| Minerály tmavé:
|
Biotit, amfibol, diopsid vzácněji olivín.
|
|
| Akcesorie:
|
Titanit, magnetit, titanomagnetit, ilmenit,
allanit, granát, zirkon, apatit.
|
Přibýváním plagioklasu přecházejí monzonity v monzodiority
a monzogabra (zaujímají oblast 9 v klasifikačním QAPF diagramu) a tyto
následovně v diority a gabra. Makroskopicky si jsou tyto horniny velmi
podobné. Obvykle bývají šedé, šedomodré, zelené až růžové.
Nepřítomností křemene se odlišují od granitu.
Pouhým okem pozoruje dobře omezené lištové až tabulkovité plagioklasy. K- živce
bývají obvykle xenomorfní (struktura bývá někdy označována jako monzonitová).
Výskyt: Popsán byl v poličském krystaliniku u
Kamenice a v brněnském masívu.
Obr. 1
Amfibol-biotitový monzonit, poličské krystalinikum, Kamenice.
|
