Podíl tmavých minerálních složek v obj. %

Definice: Pyroxenity jsou horniny složené z více než 90% tmavých minerálů, které jsou v tomto případě zastoupeny převažujícími monoklinickými a rombickými pyroxeny. Vedle pyroxenu bývá nejčastěji přítomen olivín. Hranice mezi peridotity a pyroxenity byla vymezena takto: pyroxenit má maximálně 40% olivínu, peridotit více než 60%.
Barva:	Černá, zelenošedá, smaragdově zelená, hnědá.
Textura:	Všesměrně zrnitá.
Zrnitost:	Hrubě zrnitá.
Struktura:	Kumulátová, hypautomorfně zrnitá.
Minerální složení:	Tmavé minerály:	Obdobně jako peridotity mohou být pyroxenity monominerální, nebo obsahují olivín, rombický a monoklinický pyroxen. Tyto mohou doprovázet téměř v akcesorickém množství amfiboly, biotit, flogopit a granát.
	Světlé minerály:	Vzácně mohou být přítomny plagioklasy.
	Akcesorie:	Ilmenit, magnetit, chromit, titanit, apatit.

V případě, že pyroxenit tvoří více než z 90% rombický pyroxen je označen jeho názvem (např. bronzitit, hyperstenit), v případě klinopyroxenů např. diallagit. Pokud jsou pyroxenity tvořeny dvěma či více pyroxeny jsou jim dávány speciální názvy.

Griquait je složen z klinopyroxenu a granátu, název se používá se při obsahu 60 % granátu - pyropu a 40% diopsidu. Hornina je často zařazována k eklogitům.

Websterit je složen z rombického pyroxenu a klinopyroxenu, je hrubě zrnitý, tmavé až černé barvy.

Výskyt: Obvykle netvoří samostatná tělesa, vystupují v gabro peridotitových komplexech pospolu s dalšími ultrabazickými horninami - s charakteristickými kumulovými strukturami, nebo v bazických masivech s gabry a nority. Na území ČR se s významnějšími výskyty nesetkáváme. Bronzitit byl popsán s.od Křemže, diopsidit od Adolfovic u Keprníku, diallagit v okolí Orlovice jv. od Kdyně, nebo sz. od Křemže a dále u Raškova sz. od Šumperka. Vyskytují v s. části Pyrenejí, ve středním Španělsku a v Norsku.

Praktické využití: Nemá žádné významné uplatnění. Využíval se pouze lokálně jako stavební kámen.