|
Alkalickoživcový kvarcsyenit
Podíl tmavých minerálních složek v obj. %
| Definice: V diagramu Q-A-P-F zaujímá oblast
6*. Jsou složeny z alkalických živců (perthitické živce, především mikroklin; cca
100% z živců), křemen (0-20% z obsahu křemene a živců). Při absenci křemene mohou
obsahovat do 10% foidů (především nefelinu). Obsahují do 25% tmavých minerálů. |
| Barva: |
Světlá, šedobílá, narůžovělá. |
 |
 |
Textura: |
Všesměrně zrnitá, miarolitická. |
| Zrnitost: |
Středně až hrubě zrnitá. |
| Struktura: |
Hypautomorfně zrnitá. |
| Minerální složení: |
Světlé minerály: |
Alkalické živce - křemen;
nebo alkalické živce - foidy. |
| Tmavé minerály: |
Charakteristické jsou egirín a alkalický amfibol,
zejména arfvedsonit, diopsid, augit, vzácný biotit. |
 |
| Akcesorie: |
Allanit, granát (melanit) kankrinit, zeolity,
titanit, apatit, opakní minerály, zirkon, velmi častým minerálem je eudialyt. |
| Alkalické živce: |
Jsou zastoupeny mikroperthitickým až kryptoperthitickým
ortoklasem nebo mikroklinem. |
Alkalické živce mají sklon k tabulkovitému omezení.
Za nejtypičtějšího
představitele alkalicko živcových syenitů můžeme považovat část nordmarkitů, které
přibýváním křemene přecházejí až do alkalickoživcových granitů.
Výskyt: Nordmarken
v jižním Norsku, alkalický masív u Mariupolu u Azovského moře.
|
