Podíl tmavých minerálních složek v obj. %

Definice: Bazické plagioklasy (labradorit, bytownit 90-100% z živců), živce alkalické (ortoklas 0-10% z živců), křemen (0-5% z obsahu křemene a živců); při zastoupení křemene mezi 5-20% používáme termín kvarcgabro, ve varietách bez křemene mohou být zastoupeny foidy od 0% do 10%; gabro s foidy. V QAPF diagramu oblast 10 spolu s diority (gabro: plagioklasy An> 50, diorit: An< 50). Při obsahu tmavých minerálů nižším než 35% se doporučuje používat předpony leuko-, při zastoupení vyšším než 65% předpony melano-. Do rozpětí mezi M = 25-55% spadají většinou kvarcgabra.
Barva:	Nejčastěji šedočerná, častý zelenavý odstín.
Textura:	Všesměrně zrnitá.
Zrnitost:	Středně až hrubě zrnitá.
Struktura:	Gabrově zrnitá, gabroofitická, poikiloofitická, kelyfitická.
Minerální složení:	Tmavé minerály:	Nejčastěji pyroxen, a to jak klinopyroxen (diopsid, augit, diallag), tak i rombický pyroxen (bronzit, hypersten).
	Světlé minerály:	Bazické plagioklasy, v typických gabrech je plagioklas zastoupen bytownitem.
	Akcesorie	Pyrhotin, pentlandit, pyrit, chalkopyrit, chromit, apatit.
Pyroxeny:	Pyroxeny bývají zčásti nebo úplně nahrazeny zeleným amfibolem (tremolit-aktinolit). Gabro se pak označuje jako uralitizované.
Plagioklasy:	Plagioklasy jsou obvykle saussuritizované. V produktech přeměny plagioklasů se objevuje jemná směs minerálů epidotové skupiny, kyselého plagioklasu, kalcitu, sericitu a křemene. Na styku olivínu s plagioklasy mohou vznikat radiálně paprsčité lemy složené z antofylitu a aktinolitu. Vzácněji mohou být plagioklasy zatlačovány skapolitem.
Olivín:	Olivín se mění v minerály skupiny serpentinu.
Poznámka:	Opakní minerály (magnetit, pyrhotin, ilmenit) se mohou koncentrovat v takovém množství, že hornina se stává rudou a bývá těžena jako zdroj některých kovů, např. Ni.

Od dioritů se liší gabra bazicitou plagioklasů a většinou i vyšším obsahem tmavých minerálů. V typických gabroidních horninách jsou zastoupeny klinopyroxeny, rombické pyroxeny a olivín (bývají černošedé). Jsou známá i gabra speciálního minerálního složení a staveb se zeleně zbarveným diallagem.

Takovéto variety se označují přímo jako diallagová gabra. Jiné složení představuje rombický pyroxen, olivín (nepatrně křemene) amfibol, biotit, magnetit, ilmenit.

Podrobná terminologie gabroidních hornin je založena na pyroxenech, plagioklasech a olivínu. V případě, že rombický pyroxen tvoří více než 5% používá se termín gabronorit; pokud obsahuje amfibol a klinopyroxen označuje se jako gabro s amfibolem a pyroxenem. Při obsahu olivínu vyšším než 5% jde o olivínové gabro.

Ofitická struktura. Tabulkovité až dlouze lištovité plagioklasy jsou geometricky uspořádané, prostory mezi nimi vyplňují pyroxeny a opakní minerály. Gabro, ranský masiv. 1N. Foto M. Gregerová.

Ofitická struktura. Tabulkovité až dlouze lištovité plagioklasy jsou geometricky uspořádané, prostory mezi nimi vyplňují pyroxeny a opakní minerály. Gabro, ranský masiv. XN. Foto M. Gregerová.

Bývá ve starší literatuře velmi často označováno jako "gabrodiorit". Je stejnoměrně zrnité i porfyrické. Obsahuje nejčastěji amfibol a bazický plagioklas (labradorit až anortit), spolu s nimi mohou být přítomny hypersten, diopsid, augit a vzácněji biotit.

Výskyt: Na území ČR tvoří amfibolová gabra drobná tělesa ve středočeském plutonu podél sz. hranice jílovského pásma, mezi Kamýkem a Březnicí, mezi Kamýkem a Milínem, Chocerady u Benešova. Dále je nalezneme v Železných horách, na Čáslavsku nebo vystupují u Budislavi u Litomyšle.

Nejznámější gabroidní horninou je porfyrické pyroxen-amfibolové gabro od Pecerad sz. od Benešova (středočeský pluton). Vedle porfyrické variety (s porfyrickými vyrostlicemi amfibolu, dosahujícími až 1,5 cm) se zde objevuje i stejnoměrně zrnitá facie. Pyroxen-amfibolová gabra jsou zastoupena rovněž v dioritovém pni u Mutěnína sz. od Poběžovic, popsáno bylo od Moravan na Čáslavsku, z Kamenného vrchu v Brně, z Ostopovic jz. od Brna a z Bosonoh u Brna.

Vystupuje v bazických masivech mutěnínském, poběžovickém a kdyňském a v ranském masivu. Nejrozšířenější je v kdyňském masívu kolem Orlovic a Všerub.

Poikiloofitická struktura gabra od Orlovic. Sbírková výbrusová depozita katedry mineralogie, petrografie a geochemie, PřF MU. 1N, nahnědlý pyroxen, bílé lištovité útvary plagioklas, černé opakní minerály.. Foto M. Gregerová

Poikiloofitická struktura gabra od Orlovic. Sbírková výbrusová depozita katedry mineralogie, petrografie a geochemie, PřF MU. XN. Foto M. Gregerová.

Známým příkladem uralitizovaného gabra je gabro na Špičáku v Orlických horách (s hojným ilmenitem). Hornina je velmi hrubozrnná až velkozrnná. Makroskopicky jsou nápadné bílé, až 4cm dlouhé, lištovité plagioklasy a částečně zachované relikty diallagu a hyperstenu. Spolu s druhotným "uralitem" obsahuje gabro i poměrně velké, xenomorfně omezené, sloupcovité hnědé amfiboly.

Typickým příkladem je olivínové gabro u Hvožďan z. od Poběžovic. Dále se vyskytují v Hrubém Jeseníku (Vlčice), malá tělesa vystupují u Petrovic u Rakovníka, u Slavonic, Korolup a Uherčic u Znojma.

Vzájemně jsou si velmi podobná olivínová gabra z kdyňského bazického masívu a olivínová gabra od Korolup jjz. od Jemnice jz. od Moravských Budějovic, na jz. Moravě. Často v nich bývají vyvinuté kelyfitické lemy amfibolů (antofylit, aktinolit a tremolit) kolem olivínu.

Olivínové gabro. Struktura kelyfitická (koronitová). Xenomorfně omezené krystaly olivínu jsou na styku s plagioklasy lemovány jehličkovitými amfiboly. Korolupy jjz. od Jemnice, jz. Morava. 1N. Foto M. Gregerová.

Olivínové gabro. Struktura kelyfitická (koronitová). Xenomorfně omezené krystaly olivínu jsou na styku s plagioklasy lemovány jehličkovitými amfiboly. Korolupy jjz. od Jemnice, jz. Morava. XN. Foto M. Gregerová.

Výskyt: Mimo území ČR vystupují obvykle gabra v rozsáhlých bazických komplexech, jsou součástí ofiolitových komplexů, budují oceánskou kůru. Největší gabrový masiv má rozměr 6 100km² a nachází se v Minessotě, USA. Ve světě jsou nejznámější gabrová tělesa vázána na rozsáhlé bazické masivy; Sudbury v Kanadě - s ložisky Ni, bushveldský bazický komplex v jižní Africe; s ložisky platiny, chrómu, niklu a dalších kovů, stillwaterský komplex v USA, byly popsány na Urale, ve středním Finsku a z Nowe Rudy v Polsku.

Praktické využití: Gabro je starý kamenický název. Gabra se používaly v minulosti na náhrobní kameny (často se skrývají pod komerčním názvem “švédská černá žula”), jako obkladový materiál a silniční drť. Pro svou houževnatost a náročné úpravy, nebývají příliš vyhledávaným materiálem. I přesto jsou ve středočeském plutonu známé lokality, v nichž byla gabra těžena jako dekorační kámen. Příkladem mohou být Pecerady a Todice.