|
Alkalickoživcový trachyt / trachyt
| Definice: Ve
Streckeisenově klasifikaci jde o efuzívní ekvivalenty alkalickoživcových syenitů a
syenitů. Alkalické živce (sanidin, ortoklas tvoří 65-100% z živců), plagioklas
(oligoklas, andezín 0-35% z živců), křemen (tridymit, cristobalit 0-5%
z křemene a živců).
Při obsahu křemene vyšším než 5% a do 20% jde o kvarctrachyt. Pokud chybí křemen a
jsou přítomny foidy do 10%, jde o trachyt s foidy. |
| Barva: |
Bílá,
šedobílá. |
| Textura: |
Pórovitá,
masivní, fluidální. |
| Struktura. |
Typická je
struktura trachytická. |
| Minerální / normativní složení: |
Světlé
minerály: |
Sanidin,
ortoklas, oligoklas, andezín, křemen, (cristobalit, tridymit). |
| Tmavé minerály: |
Augit,
amfibol, biotit, někdy železnatý olivín. |
| Akcesorie: |
Titanit, zirkon, ilmenit,
magnetit. |
| Sekundární minerály: |
Chlorit,
epidot, hematit, kalcit atd. Horniny pak mají různé barevné odstíny zelené,
červené, růžové. |
Bývají velmi často alterovány.
Přítomnost rombického pyroxenu se projevuje charakteristickým
bronzovým leskem. Makroskopicky mohou být patrné porfyrické tabulkovité vyrostlice
draselných živců (velmi často zdvojčatěné podle karlovarského zákona) a
vtroušené plagioklasy. Základní hmota je obvykle masivní (kompaktní), v
polarizačním mikroskopu je patrné usměrnění.
Alkalickoživcový trachyt (keratofyr)
Hlavní součástí alkalickoživcových trachytů je sanidin. Sanidin
tvoří vyrostlice až do velikosti 1 cm a je i součástí základní hmotu. Sanidiny
základní hmoty mají lištový tvar. V hornině jsou většinou subparalelně
uspořádány. Alkalickoživcové trachyty mají pyroxeny zastoupené alkalickými typy a
obdobně v amfibolových varietách jsou přítomny alkalické amfiboly. Oba tmavé
minerály mají často roztřepené okraje. Alkalickoživcové trachyty ubýváním
alkalických živců a přibýváním plagioklasu postupně přecházejí do trachytů.
Výskyt: Alkalickoživcové trachyty jsou vázány zejména na oblasti
alkalických hornin. Popsány byly arfvedsonové a riebeckitové trachyty vystupující
poblíž Bonnu v Německu, na Azorských ostrovech, v Etiopii i v Austrálii. V ČR
se s nimi setkáme v Českém středohoří (u Vítova j. od Velkého Března). V alterovaných
ekvivalentech (keratofyrech) bývají tmavé minerály přeměněny ve směs chloritu,
epidotu a karbonátů. Tyto byly popsány z křivoklátsko - rokycanského pásma a
na Moravě se vyskytují např. v okolí Horního Města u Rýmařova, Zlatých Hor a Ostravy.
Trachyt (ortofyr)
Hlavními minerály jsou
sanidin a plagioklasy (oligoklas až andezín, někdy i labradorit). Z tmavých
minerálů je zastoupen biotit, amfibol nebo pyroxen, vzácně i olivín. Všechny
uvedené minerály mohou tvořit vyrostlice. Od alkalickoživcových trachytů se liší
vyšším obsahem plagioklasu a jeho dalším postupným přibýváním přecházejí do andezitů.
Alterované trachyty
(paleotrachyty - ortofyry) jsou obvykle zelené nebo hnědé barvy. Tmavé minerály jsou
zcela pseudomorfovány chlority, minerály epidotové skupiny a karbonáty.
Výskyt: V ČR se vyskytují ojediněle v Podkrušnohoří, v
oblasti Tepelské vysočiny je např. těžený tzv. heřmanovský trachyt, na kopci
Špičáku, při silnici od Kláštera, Teplé do Úterý, jz. od Valkeřic u Benešova
nad Ploučnicí.
Ve SR vystupují u Brehů j. od Nové Baně u Banské Štiavnice.
Sférolitické trachyty a ryolity byly popsány od Bartošovy
Lehotky.
|
