Porfyrický mikrodiorit (dioritový porfyrit)
Barva:
|
Tmavě šedá až šedočerná, šedozelená,
hnědočervená, červenohnědá.
|
Textura:
|
Masivní, mandlovcová.
|
Zrnitost:
|
Jemně zrnitá.
|
Struktura:
|
Porfyrická, základní hmota velmi
jemnozrnná, ofitická, mikrohypautomorfně zrnitá, holokrystalická.
|
Minerální složení:
|
Světlé minerály:
|
Plagioklasy (oligoklas, andezín).
|
Tmavé minerály:
|
Amfibol, biotit a vzácněji pyroxen.
|
Akcesorie:
|
Titanit, apatit, pyrit, hematit, ilmenit.
|
Porfyrické vyrostlice:
|
Plagioklasy a amfibol, méně často biotit a
pyroxen.
|
Základní hmota:
|
Lištovité plagioklasy, amfibol, biotit,
někdy diopsid.
Minerály bývají přeměněné, přítomné jsou
sekundární minerály epidot, sericit, chlorit a aktinolit.
|
Nejhojnější jsou variety amfibolové nebo
biotit – amfibolové, variety s pyroxenem jsou méně časté. Od podobných
lamprofyrů (spessartitů) se liší přítomností porfyrických vyrostlic živců.
Výskyt: Tvoří žíly menších rozměrů. Jsou
rozšířeny ve středočeském plutonu (např. Újezd u Blatné), v lužickém a
brněnském masivu (amfibolové porfyrické mikrodiority vystupující např. u
Kuřimi, Lhoty Rapotiny, Olomučan), v žulovském plutonu, v oblastech
granitových masivků v Krušných horách atd.
Praktické využití: Porfido rosso antico využívali
v antické době Egypťané a Římané jako oblíbeného sochařského, dekoračního
a stavebního kamene. Hornina působí velmi esteticky, obsahuje drobné bílé
vyrostlice živců v purpurově červené základní hmotě. Červené zbarvení
způsobuje červený piemontit v základní hmotě. Hornina se lámala v Horním
Egyptě (mezi Nilem a Rudým mořem) v Djebel-Dokkhanu, kde tvoří žílu o
mocnosti 20-25m, vystupující v krystalických břidlicích.
|
Amfibolový mikrodiorit. Simbach. Sbírková depozita katedry mineralogie,
petrologie a geochemie, PřF MU Brno |
Obr. 1 Porfyrický mikrodiorit.
Struktura porfyrická a mikrohypautomorfně zrnitou strukturou základní hmoty.
Porfyrické vyrostlice tvoří plagioklasy. Základní hmota je složena z
plagioklasu, epidotu, amfibolu a chloritu. Metabazitová zóna brněnského masivu.
Kuřim, Kuřimská hora
|