Horniny jsou tmavé a obohacené sodíkem. Obsahují kolem 50% tmavých minerálů. Nejběžnější jsou variety nefelínové. Z dalších světlých minerálů jsou přítomny nosean, haüyn a sodalit. Alkalické živce a plagioklasy mohou být zastoupeny do 10%. Z tmavých minerálů obsahují augit, olivín, melilit, melanit, biotit a hnědý amfibol. Akcesoricky apatit, perovskit, titanit a titan-magnetit, sekundárně zeolity. Jde o vulkanické ekvivalenty urtitu a ijolitu.

Nefelinit

Makroskopicky má nefelínit velmi tmavou barvu, obsahuje mezi 20% až 90% obj. tmavých minerálů. Draselné živce a plagioklasy jsou přítomny max. 10% z celkového objemu. Nefelínit obsahující více než 70% tmavých minerálů se označuje jako melanonefelinit.

V základní hmotě nefelínitu je typickým doprovodným minerálem nefelinu leucit. Ostatní foidy nosean, sodalit a haüyn mohou, ale nemusí být zastoupeny. Nefelínity mají nejčastěji minerální asociaci pyroxen a nefelin, v olivínových nefelínitech i olivín. Augit a olivín tvoří porfyrické vyrostlice.

Sanidinový nefelínit je vulkanická hornina jemně až středně zrnitá, obsahující cca 30% nefelinu a noseanu, do 10% sanidinu, 30% pyroxenu, 15% opakních minerálů, dále apatit, olivín, amfibol a biotit. Hornina tmavá (až 60% tmavých minerálů).

Melilitový olivínový nefelínit je poměrně vzácný, tvoří přechod k melilititům a k olivínovým melilititům. Nefelínity tvoří lávové proudy, příkrovy a žíly, pně, kupy i výplně sopouchů. Vyskytují se v alkalických oblastech.

Výskyt: V ČR je nepříliš rozšířený melilitový olivínový nefelínit v Českém středohoří. Tvoří Čertovu zeď u Českého Dubu a jednu z nejmladších sopek, Komorní Hůrku u Františkových Lázní. Nefelínity budují např. kopce Lovoš, Hazmburk a Raná, nalezneme je i v Doupovských horách.

Leucitit

Typický leucitit je bělavý, světle šedý s makroskopicky nápadnými a charakteristickými leucitotvary. Leucitové vyrostlice dosahují mm až cm velikostí. Základní hmota je afanitická až jemně zrnitá. Textura často pórovitá. V pórech bývají zeolity. Leucit je téměř jediným světlým minerálem. Z tmavých minerálů obsahují běžně ve vyrostlicích augit nebo egirin-augit. Přítomnost olivínu se zdůrazní v názvu (olivínový leucitit). Dále obsahuje akcesoricky magnetit, ilmenit, apatit, někdy nefelin, sanidin, melilit a biotit.

Leucit (i nefelin) jsou velmi nestálé, citlivě reagují na změny fyzikálně chemických podmínek. Leucit se mění v pseudoleucit a analcim, tj. směs draselného živce, nefelinu a analcimu, následující přeměnou nefelinu vznikne opět analcim a zeolit. Tato přeměna je specifická a charakteristická pro leucit. V případě nefelinu vzniká již výše uvedená směs analcimu a zeolitu.

Variety bohaté nefelinem (nefelínové leucitity) tvoří přechody k nefelínitům.

Výskyt: Leucitity i olivínové leucitity tvoří lávové proudy, příkrovy, žíly i pyroklastika. Známé jsou zejména z římské vulkanické provincie. V ČR hojné v Doupovských horách, méně jsou zastoupeny v Českém středohoří (olivínové leucitity), ojediněle i v Tepelské vysočině.

Výskyt: Leucitity i olivínové leucitity tvoří lávové proudy, příkrovy, žíly i pyroklastika. Známé jsou zejména z římské vulkanické provincie. V ČR hojné v Doupovských horách, méně jsou zastoupeny v Českém středohoří (olivínové leucitity), ojediněle i v Tepelské vysočině.

Haüynit až haüynový tefrit. Porfyrická struktura, porfyrické vyrostlice tvoří haüyn, hojné jsou drobné krystaly egirín-augitu. Střížovský vrch u Ústí nad Labem.1N / XN

Leucitit. Doupov, 1N / XN

Leucitit. Vyrostlice tvoří leucit. Hornina obsahuje zonální granát melanit. 1N / XN. Rieden.