|
Foidový trachyt
|
Definice: Pokud obsahuje nefelin je označován jako fonolit, v ostatních
případech jako trachyt. Nefelínový fonolit je fonolit sensu stricto.
Trachyt obsahuje alkalické živce (převážně Na - sanidinu, ternární živce albit;
90-100% z živců), plagioklas (oligoklas, andezín 0-10% z živců) a
jeden nebo několik foidů (nejčastěji nefelin, méně často leucit, nosean, haü
yn, sodalit 10-60% z živců a foidů). V QAPF diagramu spadá do pole 11.
|
| Barva:
|
Velmi světlá.
|
|
|
| Textura:
|
Mandlovcová, masivní.
|
| Struktura:
|
Trachytická nebo nefelínitická.
|
| Minerální/ normativní složení:
|
Světlé minerály:
|
Alkalické živce (převážně Na - sanidinu,
ternární živce albit), plagioklas (oligoklas, andezín) a foidy (nejčastěji
nefelin, méně často leucit, nosean, haü yn, sodalit.
|
|
| Tmavé minerály:
|
Egirín, egirín-augit, alkalický amfibol
kaersutit, barkevikit, arfvedsonit), olivín bohatý Fe, biotit a minerály
bohaté Fe.
|
| Akcesorie:
|
Titanit, opakní minerály železnaté, apatit,
zirkon a další minerály (wollastonit, Na,Ti-granát - melanit).
|
| Poznámka:
|
Obsahují primární zeolity, natrolit a
analcim.
|
Některé trachyty obsahují drúzy vyplněné
zeolity. Tento výskyt je druhotný, vznikají sekundárně působením teplých
roztoků na horniny. Objevuje se natrolit, chabazit a apofylit. Přeměnou foidů
vzniká asociace kalcit+zeolit.
Fonolit (=znělec= nefelínový trachyt)
| Barva:
|
Zelenošedá, tmavě šedozelená, světle hnědá,
mastný lesk.
|
| Textura:
|
Kompaktní, pórovitá, miarolitická.
|
| Struktura:
|
Porfyrická s afanitickou základní hmotou.
|
| Minerální / Normativní složení:
|
Světlé minerály:
|
Alkalické živce (natronortoklas), nefelin +
sodalit.
|
| Tmavé minerály:
|
Egirín, biotit, + alkalický amfibol
(arfvedsonit, barkevikit).
|
| Akcesorie:
|
Titanit, melanit, apatit.
|
| Alkalické živce:
|
Anortoklas, s převahou albitové složky nad
ortoklasovou, tvoří automorfně omezené vyrostlice. V základní hmotě je
obyčejně hypautomorfně omezený, často se svým tvarem přizpůsobuje nefelinu (příp.
sodalitu).
|
| Nefelin:
|
Obdobně jako alkalické živce tvoří
vyrostlice. Někdy je vyvinuta zonální stavba, se v jednotlivých zónách střídá
nefelin se sodalitem. Pokud se nefelin vyskytuje spolu se sodalitem, pak
tvoří porfyrické vyrostlice i sodalit.
|
| Egirín:
|
Pyroxeny jsou ve většině fonolitů
zastoupeny egirínem (případně egirín-augitem). Egirín je ve tvaru xenomorfně
omezených protáhlých sloupečků, velmi často se vějířkovitě nebo radiálně
paprsčitě shlukujících.
|
| Sekundární minerály:
|
Miaroly, do nichž zasahuje egirín,
natronortoklas (+biotit), jsou vyplněny různými zeolity, nejčastěji
natrolity. Natrolit může být celistvý, sférolitický nebo může tvořit žilky
proměnlivé mocnosti.
|
Leucitový, sodalitový trachyt
| Barva:
|
Světle šedá, šedozelená, tmavošedá.
|
| Textura:
|
Kompaktní, pórovitá. Má "drsný"
povrch.
|
| Struktura:
|
Porfyrická s afanitickou základní hmotou.
|
| Minerální / Normativní složení:
|
Světlé minerály:
|
Alkalické živce (natronortoklas), sodalit,
leucit, haüyn, + nefelin.
|
| Tmavé minerály:
|
Egirín-augit, biotit, + alkalický
amfibol (arfvedsonit, barkevikit).
|
| Akcesorie:
|
Hojná jsou zrnka magnetitu, titanit,
melanit, apatit.
|
| Alkalické živce:
|
Anortoklas s převahou albitové složky nad
ortoklasovou. Tvoří ojedinělé vyrostlice. V základní převažuje Na-sanidin
vedle sodalitu, noseanu a egirín-augitu. Lištovité živce základní hmoty často
trachyticky "obtékají" vyrostlice.
|
| Minerály sodalitové skupiny:
|
Tvoří vyrostlice obvykle drobnější než
živce. Nejčastěji je tvoří sodalit a nosean. Haüyn se vyskytuje spolu s
podružným podílem nefelinu. Porfyrické vyrostlice, jsou často magmaticky
korodované, lemované tmavým až opakním lemem, nebo uzavírají jemné opakní
inkluze.
|
| Pyroxeny:
|
Pyroxeny jsou zastoupeny egirín-augitem
případně diopsidem. Jejich xenomorfně omezené protáhlé sloupečky se velmi
často vějířkovitě nebo radiálně paprsčitě shlukují.
|
| Sekundární minerály:
|
Póry jsou vyplněny různými zeolity,
nejčastěji natrolity, běžně se vyskytuje analcim.
|
Poznámka: Foidové trachyty postupným
přibýváním plagioklasů pozvolna přecházejí v tefrifonolity (tefritické
fonolity).
Fonolity a foidové trachyty tvoří hlavně kupy
a lakolity, v menší míře i proudy a žíly. Vystupují v asociaci
s jinými alkalickými efuzívy. Vyznačují se většinou deskovitou, vzácněji
sloupcovitou odlučností. Fonolity tvoří typické kupovité nebo kuželovité vrchy.
Poměrně rychle zvětrávají.
Výskyt: V ČR jsou fonolity zastoupeny
v jz. části Českého středohoří v okolí Mostu a Bíliny: Bořeň, Ovčí hora,
Želenický vrch, Zlatník u Bíliny, Hněvín (Zámecký vrch), Špičák, Ryzelský vrch
u Mostu. Klasickým příkladem fonolitu je Mariánská hora v Ústí n. Labem, který
obsahuje významný podíl natrolitu. Natrolit vyplňuje mezery mezi ostatními
minerály, je přítomen v plagioklasu a v dutinách. Natrolit zastupuje v hornině
nefelin. V Českém středohoří byly vedle fonolitů popsány i sodalitové trachyty
např. ze s. okolí Roztok n. Labem. V zahraničí jsou leucitové trachyty
zastoupené zejména v římské vulkanické provincii.
Praktické použití: Fonolity mají poměrně
vysokou pevnost v tlaku (1500 - 2400), jsou však značně křehké. Hodí se na
štěrk, v místech svého výskytu se používají jako stavební kámen.
V poslední době se některé druhy fonolitů užívají na výrobu skla, zejména
lahvového.
Obr. 1. Hyalopilitická struktura fonolitu. Vrch Hněvín u
Mostu.
Obr. 2. Porfyrická struktura nefelínového fonolitu. V holokrystalické
základní hmotě jsou roztroušeny porfyrické vyrostlice sanidinu a nefelinu.
Spolu s nimi jsou přítomny i tmavé, keříčkovitě uspořádané jehlicovité agregáty
egirínu. Želenický vrch u Bíliny.
|
