Horniny magmatické    Horniny sedimentární    Horniny metamorfované
Foidový trachyt


Definice: Pokud obsahuje nefelin je označován jako fonolit, v ostatních případech jako trachyt. Nefelínový fonolit je fonolit sensu stricto. Trachyt obsahuje alkalické živce (převážně Na - sanidinu, ternární živce albit; 90-100% z živců), plagioklas (oligoklas, andezín 0-10% z živců) a jeden nebo několik foidů (nejčastěji nefelin, méně často leucit, nosean, haü yn, sodalit 10-60% z živců a foidů). V QAPF diagramu spadá do pole 11.
Barva: Velmi světlá.
Textura: Mandlovcová, masivní.
Struktura: Trachytická nebo nefelínitická.
Minerální/ normativní složení: Světlé minerály: Alkalické živce (převážně Na - sanidinu, ternární živce albit), plagioklas (oligoklas, andezín) a foidy (nejčastěji nefelin, méně často leucit, nosean, haü yn, sodalit.
Tmavé minerály: Egirín, egirín-augit, alkalický amfibol kaersutit, barkevikit, arfvedsonit), olivín bohatý Fe, biotit a minerály bohaté Fe.
Akcesorie: Titanit, opakní minerály železnaté, apatit, zirkon a další minerály (wollastonit, Na,Ti-granát - melanit).
Poznámka: Obsahují primární zeolity, natrolit a analcim.

Některé trachyty obsahují drúzy vyplněné zeolity. Tento výskyt je druhotný, vznikají sekundárně působením teplých roztoků na horniny. Objevuje se natrolit, chabazit a apofylit. Přeměnou foidů vzniká asociace kalcit+zeolit.



Fonolit (=znělec= nefelínový trachyt)


Barva: Zelenošedá, tmavě šedozelená, světle hnědá, mastný lesk.
Textura: Kompaktní, pórovitá, miarolitická.
Struktura: Porfyrická s afanitickou základní hmotou.
Minerální / Normativní složení: Světlé minerály: Alkalické živce (natronortoklas), nefelin + sodalit.
Tmavé minerály: Egirín, biotit, + alkalický amfibol (arfvedsonit, barkevikit).
Akcesorie: Titanit, melanit, apatit.
Alkalické živce: Anortoklas, s převahou albitové složky nad ortoklasovou, tvoří automorfně omezené vyrostlice. V základní hmotě je obyčejně hypautomorfně omezený, často se svým tvarem přizpůsobuje nefelinu (příp. sodalitu).
Nefelin: Obdobně jako alkalické živce tvoří vyrostlice. Někdy je vyvinuta zonální stavba, se v jednotlivých zónách střídá nefelin se sodalitem. Pokud se nefelin vyskytuje spolu se sodalitem, pak tvoří porfyrické vyrostlice i sodalit.
Egirín: Pyroxeny jsou ve většině fonolitů zastoupeny egirínem (případně egirín-augitem). Egirín je ve tvaru xenomorfně omezených protáhlých sloupečků, velmi často se vějířkovitě nebo radiálně paprsčitě shlukujících.
Sekundární minerály: Miaroly, do nichž zasahuje egirín, natronortoklas (+biotit), jsou vyplněny různými zeolity, nejčastěji natrolity. Natrolit může být celistvý, sférolitický nebo může tvořit žilky proměnlivé mocnosti.



Leucitový, sodalitový trachyt


Barva: Světle šedá, šedozelená, tmavošedá.
Textura: Kompaktní, pórovitá. Má "drsný" povrch.
Struktura: Porfyrická s afanitickou základní hmotou.
Minerální / Normativní složení: Světlé minerály: Alkalické živce (natronortoklas), sodalit, leucit, haüyn, + nefelin.
Tmavé minerály: Egirín-augit, biotit, + alkalický amfibol (arfvedsonit, barkevikit).
Akcesorie: Hojná jsou zrnka magnetitu, titanit, melanit, apatit.
Alkalické živce: Anortoklas s převahou albitové složky nad ortoklasovou. Tvoří ojedinělé vyrostlice. V základní převažuje Na-sanidin vedle sodalitu, noseanu a egirín-augitu. Lištovité živce základní hmoty často trachyticky "obtékají" vyrostlice.
Minerály sodalitové skupiny: Tvoří vyrostlice obvykle drobnější než živce. Nejčastěji je tvoří sodalit a nosean. Haüyn se vyskytuje spolu s podružným podílem nefelinu. Porfyrické vyrostlice, jsou často magmaticky korodované, lemované tmavým až opakním lemem, nebo uzavírají jemné opakní inkluze.
Pyroxeny: Pyroxeny jsou zastoupeny egirín-augitem případně diopsidem. Jejich xenomorfně omezené protáhlé sloupečky se velmi často vějířkovitě nebo radiálně paprsčitě shlukují.
Sekundární minerály: Póry jsou vyplněny různými zeolity, nejčastěji natrolity, běžně se vyskytuje analcim.

Poznámka: Foidové trachyty postupným přibýváním plagioklasů pozvolna přecházejí v tefrifonolity (tefritické fonolity).

Fonolity a foidové trachyty tvoří hlavně kupy a lakolity, v menší míře i proudy a žíly. Vystupují v asociaci s jinými alkalickými efuzívy. Vyznačují se většinou deskovitou, vzácněji sloupcovitou odlučností. Fonolity tvoří typické kupovité nebo kuželovité vrchy. Poměrně rychle zvětrávají.

Výskyt: V ČR jsou fonolity zastoupeny v jz. části Českého středohoří v okolí Mostu a Bíliny: Bořeň, Ovčí hora, Želenický vrch, Zlatník u Bíliny, Hněvín (Zámecký vrch), Špičák, Ryzelský vrch u Mostu. Klasickým příkladem fonolitu je Mariánská hora v Ústí n. Labem, který obsahuje významný podíl natrolitu. Natrolit vyplňuje mezery mezi ostatními minerály, je přítomen v plagioklasu a v dutinách. Natrolit zastupuje v hornině nefelin. V Českém středohoří byly vedle fonolitů popsány i sodalitové trachyty např. ze s. okolí Roztok n. Labem. V zahraničí jsou leucitové trachyty zastoupené zejména v římské vulkanické provincii.

Praktické použití: Fonolity mají poměrně vysokou pevnost v tlaku (1500 - 2400), jsou však značně křehké. Hodí se na štěrk, v místech svého výskytu se používají jako stavební kámen. V poslední době se některé druhy fonolitů užívají na výrobu skla, zejména lahvového.

Obr. 1. Hyalopilitická struktura fonolitu. Vrch Hněvín u Mostu.

Obr. 2. Porfyrická struktura nefelínového fonolitu. V holokrystalické základní hmotě jsou roztroušeny porfyrické vyrostlice sanidinu a nefelinu. Spolu s nimi jsou přítomny i tmavé, keříčkovitě uspořádané jehlicovité agregáty egirínu. Želenický vrch u Bíliny.

Design by © Ondřej Kovář 2004  , Author:  mirka@sci.muni.cz