Horniny magmatické    Horniny sedimentární    Horniny metamorfované
Alkalickoživcový kvarctrachyt, Alkalickoživcový trachyt, Alkalickoživcový trachyt s foidy

(alkalický trachyt, keratofyr)

Definice: Podle IUGS klasifikace horniny odpovídající 6*, 6, 6,´ složené z živce (sanidin, ortoklas, živce ternární, albit; 65-100% z živců), plagioklas (oligoklas, andezín; 0-35% z živců), křemen (0-20% z křemene a živců), v případě, že chybí křemen mohou být přítomny foidy max. do 10% (nefelin, leucit, haüyn).
Barva: Šedobílá, šedá nazelenalá, narůžovělá.
Textura: Fluidální, masivní, pórovitá, drsný povrch.
Struktura: Porfyrická, trachytická.
Minerální/ normativní složení: Světlé minerály: Alkalické živce (sanidin, ortoklas, živce ternární, albit), plagioklasy (oligoklas, andezín),křemen, v případě, že chybí křemen mohou být přítomny foidy (nefelin, leucit, haüyn).
Tmavé minerály: Alkalické pyroxeny (egirín, egirín-augit), alkalické amfiboly (riebeckit, kaersutit, arfvedsonit, barkevikit), dále biotit a vzácně i olivín (Fe).
Akcesorie: Apatit, titanit, magnetit, zirkon.

Definici alkalickoživcového trachytu nejlépe odpovídají žilné a výlevné horniny (dříve alkalické syenitové porfyry) vystupující v jižním Norsku (v okolí Oslo v Norsku, Nordmasken) byl používán termín rombový porfyr. Jde v podstatě o žilné a výlevné ekvivalenty larvikitu. Hornina má makroskopicky šedozelenou až zelenou barvu, afanitickou až jemně zrnitou základní hmotu v níž jsou rozmístěné porfyrické vyrostlice anortoklasu nebo perthitického mikroklinu. Obvykle jde o směsné krystaly živců (ternární Ca-Na-K - živce). Charakteristické jsou atypické tvary porfyrických živců, tetraedry a romboedry. Mikroskopicky mají tyto vyrostlice kosočtvercové nebo trojúhelníkové průřezy, jejich velikost se pohybuje od 5 mm až 3 cm. Vyrostlice tvoří často až 30-45% obj. horniny. Spolu s nimi se objevují nodule (kulovité nebo oválené útvary) plagioklasů (andezín, oligoklas).

Výskyt: Egirínové alkalickoživcové trachyty byly popsány v Českém středohoří j. od Velkého Března.

Poznámka: Alkalickoživcové metatrachyty jsou alterované "alkalickoživcové paleotrachyty" označované termínem keratofyr. Leukokratní vulkanity obsahující nejčastěji natronortoklas (nebo vyrostlice albitu) v základní hmotě tvořené albitem a podružným množstvím draselných živců. Vedle nich mohou některé keratofyry obsahovat mikroperthitický ortoklas, anortoklas a ortoklas. Ortoklas se obvykle přítomen jen v základní hmotě. Pouze některé jejich variety obsahují podstatněji K-živce.

Keratofyry bývají druhotně přeměněné. Sanidin je z velké části nahrazen albitem, tmavé minerály pseudomorfuje chlorit, vláknitý zelený amfibol nebo epidot. I přes pokročilou alteraci byly v některých z nich popsány alkalické amfiboly a pyroxeny.

Spolu s nimi se vyskytuje křemen a kalcit.

Výskyt: Jsou součástí spilit - keratofyrového svrchně proterozoického vulkanismu v Barrandienu (u Říčan) a devonského vulkanismu v Nízkém Jeseníku.


Alkalickoživcový kvarctrachyt

Alkalickoživcový kvarctrachyt (dříve kvarckeratofyr) je leukokratní kyselá hornina složená z porfyrických vyrostlic albitu, obklopené základní hmotou tvořenou albitem, křemenem a tmavými minerály. Vzácně obsahuje i vyrostlice křemene. Obvykle mají, v porovnání s alkalickoživcovými trachyty, vyšší podíl K-živců. Byly studovány zejména v souvislosti s projevy alkalické metasomatózy a metamorfózy (obohacení Na při druhotné albitizaci libovolných živců).

Výskyt: Alkalickoživcové trachyty a kvarctrachyty (keratofyry a kvarckeratofyry) vystupují obvykle v asociaci s alterovanými bazalty (spility).

Výskyt: Jsou součástí spilit - keratofyrového svrchně proterozoického vulkanismu v Barrandienu (u Říčan) a devonského vulkanismu v Nízkém Jeseníku.
Design by © Ondřej Kovář 2004  , Author:  mirka@sci.muni.cz