|
Alkalickoživcový kvarctrachyt, Alkalickoživcový trachyt, Alkalickoživcový trachyt s foidy
(alkalický trachyt, keratofyr)
| Definice: Podle IUGS klasifikace horniny odpovídající 6*,
6, 6,´ složené z živce (sanidin, ortoklas, živce ternární, albit; 65-100%
z živců), plagioklas (oligoklas, andezín; 0-35% z živců), křemen (0-20% z křemene
a živců), v případě, že chybí křemen mohou být přítomny foidy max. do 10% (nefelin,
leucit, haüyn). |
| Barva: |
Šedobílá, šedá nazelenalá, narůžovělá. |
 |
 |
| Textura: |
Fluidální, masivní, pórovitá, drsný povrch. |
| Struktura: |
Porfyrická, trachytická. |
| Minerální/ normativní složení: |
Světlé minerály: |
Alkalické živce (sanidin, ortoklas, živce ternární,
albit), plagioklasy (oligoklas, andezín),křemen, v případě, že chybí křemen mohou
být přítomny foidy (nefelin, leucit, haüyn). |
 |
| Tmavé minerály: |
Alkalické pyroxeny (egirín, egirín-augit), alkalické amfiboly
(riebeckit, kaersutit, arfvedsonit, barkevikit), dále biotit a vzácně i olivín (Fe). |
| Akcesorie: |
Apatit, titanit, magnetit, zirkon. |
Definici alkalickoživcového trachytu nejlépe odpovídají žilné a
výlevné horniny (dříve alkalické syenitové porfyry) vystupující v jižním Norsku
(v okolí Oslo v Norsku, Nordmasken) byl používán termín rombový porfyr.
Jde v podstatě o žilné a výlevné ekvivalenty larvikitu. Hornina má makroskopicky
šedozelenou až zelenou barvu, afanitickou až jemně zrnitou základní hmotu v níž jsou
rozmístěné porfyrické vyrostlice anortoklasu nebo perthitického mikroklinu. Obvykle
jde o směsné krystaly živců (ternární Ca-Na-K - živce). Charakteristické jsou
atypické tvary porfyrických živců, tetraedry a romboedry. Mikroskopicky mají tyto vyrostlice
kosočtvercové nebo trojúhelníkové průřezy, jejich velikost se pohybuje od 5 mm až
3 cm. Vyrostlice tvoří často až 30-45% obj. horniny. Spolu s nimi se objevují
nodule (kulovité nebo oválené útvary) plagioklasů (andezín, oligoklas).
  |
Výskyt: Egirínové alkalickoživcové trachyty byly popsány v Českém
středohoří j. od Velkého Března. |
Poznámka: Alkalickoživcové metatrachyty jsou alterované "alkalickoživcové
paleotrachyty" označované termínem keratofyr. Leukokratní vulkanity obsahující nejčastěji
natronortoklas (nebo vyrostlice albitu) v základní hmotě tvořené albitem a
podružným množstvím draselných živců. Vedle nich mohou některé keratofyry
obsahovat mikroperthitický ortoklas, anortoklas a ortoklas. Ortoklas se obvykle přítomen jen v základní
hmotě. Pouze některé jejich variety obsahují podstatněji K-živce.
Keratofyry
bývají druhotně přeměněné. Sanidin je z velké části nahrazen albitem, tmavé minerály
pseudomorfuje chlorit, vláknitý zelený amfibol nebo epidot. I přes pokročilou alteraci
byly v některých z nich popsány alkalické amfiboly a pyroxeny.
Spolu s nimi
se vyskytuje křemen a kalcit.
Výskyt: Jsou součástí spilit - keratofyrového
svrchně proterozoického vulkanismu v Barrandienu (u Říčan) a devonského vulkanismu
v Nízkém Jeseníku.
Alkalickoživcový kvarctrachyt
Alkalickoživcový kvarctrachyt (dříve kvarckeratofyr) je
leukokratní kyselá hornina složená z porfyrických vyrostlic albitu, obklopené
základní hmotou tvořenou albitem, křemenem a tmavými minerály. Vzácně obsahuje i
vyrostlice křemene. Obvykle mají, v porovnání s alkalickoživcovými trachyty,
vyšší podíl K-živců. Byly studovány zejména v souvislosti s projevy
alkalické metasomatózy a metamorfózy (obohacení Na při druhotné albitizaci
libovolných živců).
Výskyt: Alkalickoživcové trachyty a kvarctrachyty (keratofyry
a kvarckeratofyry) vystupují obvykle v asociaci s alterovanými bazalty (spility).
Výskyt: Jsou součástí spilit - keratofyrového svrchně proterozoického vulkanismu v
Barrandienu (u Říčan) a devonského vulkanismu v Nízkém Jeseníku.
|
