|
Alkalickoživcový syenit
Podíl tmavých minerálních složek v obj. %
| Definice: V diagramu QAPF zaujímá oblast 6. Alkalické živce
představují 90-100% z celkového obsahu živců, plagioklas (oligoklas, andezín
pak 0-10%). Křemen obvykle nepřesahuje 5 % ze a Qtz+Kfs+Plg horniny. Při obsahu křemene
mezi 5-20% hovoříme o alkalickoživcovém kvarcsyenitu; pokud chybí křemen, 0-10%
tvoří foidy (nefelin sodalit), jde o alkalickoživcový syenity s foidy. |
| Barva: |
Obvykle růžová nebo narůžovělá (pigmentovány bývají především
živce); obecně světlá. |
 |
 |
| Textura: |
Miarolitická, všesměrně zrnitá. |
| Zrnitost: |
Středně zrnitá. |
| Struktura: |
Porfyrická i stejnoměrně zrnitá - hypautomorfně zrnitá. |
| Minerální složení: |
Světlé minerály: |
Alkalické živce, plagioklasy velmi vzácně, foidy a křemen přítomny nejsou nebo jen zcela podružně. |
 |
| Tmavé minerály: |
Alkalické pyroxeny, alkalické amfiboly, diopsid, biotit, rombické pyroxeny. |
| Akcesorie: |
Apatit, titanit, zirkon, oxidické opakní minerály, někdy sulfidy. |
Ve starších učebnicích často vystupují pod řadou názvů: nordmarkit,
larvikit, pulaskit, lusitanit, shonkinit.
| Nordmarkit: |
Šedobílý,
narůžovělý, středně až hrubě zrnitý. Charakteristická je miarolitická textura.
Z alkalických živců jsou přítomny mikroperthitický až kryptoperthitický ortoklas
nebo mikroklin. Tmavé minerály zastupuje biotit a amfibol nebo diopsid-augit, jindy
egirín a arfvedsonit. Přibýváním křemene přechází do alkalickoživcových
kvarcsyenitů až alkalickoživcových granitů. |
| Larvikit: |
Obvykle
1-5% křemene nebo do 4% nefelinu, nebo neobsahuje ani nefelin ani křemen. Obsahuje
alkalické živce a oligoklas. Z tmavých minerálů bývá zastoupen diopsid-augit,
lepidomelan, egirín-augit, barkevikit. |
| Pulaskit: |
Struktura
pulaskitu je trachytoidní. Alkalické živce tvoří kryptoperthitický ortoklas. Jako
vedlejší součást mohou být (ale nemusí) přítomny foidy (nefelin, sodalit). Z
tmavých minerálů nalezneme biotit, diopsid, arfvedsonit. Jejich zastoupení obvykle
nepřesahuje 15%. |
| Lusitanit: |
Obsahuje > 45% tmavých
minerálů (riebeckit, egirín, biotit). Jde o melanokratní alkalickoživcový syenit. |
| Shonkinit: |
Obvykle
melanokratní (více než 50% tmavých minerálů) s podružným podílem nefelinu a
sodalitu, nebo neobsahuje foidy a je do 5% přítomen křemen. |
| Umptekit: |
Je složen z alkalických amfibolů, alkalických pyroxenů
a perthitických živců. |
Výskyt: Norsko, Madagaskar, poloostrov Kola, Portugalsko, Turkestán,
ale i Arkansas, kde vystupují v oblastech alkalických hlubinných masivů, nebo
tvoří pravé žíly.
V ČR byly nalezeny jen velmi vzácně v drobných tělesech u
Maxova jižně od Domažlic. Uvedené parametry splňuje např. tzv. smolotelský syenit,
Naloučany.
 |
Nordmarkit. Třebíčskomeziříčský
syenitový masív. 1N Výbrusové preparáty RNDr. P. Sulovského. Katedra
mineralogie, petrologie a geochemie PřF MU Brno |
 |
Nordmarkit. Třebíčskomeziříčský
syenitový masív. XN. Výbrusové preparáty RNDr. P. Sulovského. Katedra mineralogie,
petrologie a geochemie PřF MU Brno |
 |
Nordmarkit. Třebíčskomeziříčský
syenitový masív. 1N. Složení: amfibol, alkalické
živce, biotit, karbonáty.Výbrusové
preparáty RNDr. P. Sulovského. Katedra mineralogie, petrologie a
geochemie PřF MU Brno |
 |
Nordmarkit. Třebíčskomeziříčský
syenitový masív. XN. Složení: amfibol, alkalické
živce, biotit, karbonáty Výbrusové
preparáty RNDr. P. Sulovského. Katedra mineralogie, petrologie a
geochemie PřF MU Brno |
 |
|
