Kompendium je určeno studentům odborné geologie a dalších oborů v kombinaci s geologií (např. učitelské kombinace, kombinace s geografií nebo kombinace s chemií) a dále pak všem pracovníkům v oblasti geologie, pro které není mineralogie hlavním zaměřením. Je určeno pro širší čtenářskou obec, kterou zajímá pohled do mikrostruktury přírodních hornin a technolitů (technických anorganických materiálů).

Motivací k jeho sestavení byla skutečnost, že v současné době není k dispozici žádná publikace tohoto druhu, která by shrnovala přehled o horninotvorných a technických minerálech. Jsou dostupné pouze starší publikace a příručky, pocházející z poloviny minulého století. Poslední knižně vydanou publikací o horninotvorných minerálech jsou "Horninotvorné minerály" autorů B. Hejtmana a J. Konty z roku 1959. V oblasti technolitů existuje jediná příručka "Klíč k určování minerálů v technických hmotách" od F. Němce (1955). Ani v publikovaných zahraničních kompendiích a na www stránkách neexistuje takto koncipovaný spis.

Autoři si v žádném případě nekladli za cíl vypracovat knihu nahrazující rozsáhlé zahraniční texty, ani duplikovat www stránky minerálů, ale naopak co nejjednodušší a nejsrozumitelnější formou zpřístupnit nejzákladnější údaje o horninotvorných a technických minerálech, které můžeme identifikovat nejjednodušším laboratorním a zejména mikroskopickým studiem.

V první části předkládaného spisu jsou jednoduchou a stručnou formou shrnuty základní poznatky z optiky krystalů, které jsou nezbytným předpokladem pro práci s polarizačním mikroskopem.

Druhá část je pojata jako obecná charakteristika významných horninotvorných minerálních skupin a technických minerálů technolitů, které lze identifikovat polarizačním petrografickým mikroskopem. Uvedeny jsou pouze nejdůležitější skupinové rysy morfologické, fyzikální a optické a pouze v některých případech uvádíme obecnou charakteristiku minerálního druhu.

Třetí část pak tvoří abecedně sestavený atlas minerálů, zahrnující určující tabulku základních optických a fyzikálních charakteristik a barevnou fotodokumentaci minerálu v PPL (s vysunutým analyzátorem) a XPL (se zasunutým analyzátorem). U opakních minerálů jsou mikrofotografie zhotoveny v dopadajícím světle.

Text je doplněn řadou grafických příloh, diagramů a schémat, které byly zhotoveny autory nebo převzaty ze starších prací. Pro zhotovení mikrofotodokumentace byly použity výbrusové preparáty z výbrusových depozit Katedry mineralogie, petrologie a geochemie, PřF Masarykovy univerzity v Brně a z vlastních sběrů autorů.

Základní optická data byla sestavena s použitím údajů z široce koncipovaných publikací Deera, Howieho, Zussmanna: Rock-forming minerals 1A, 1B, 2A, 2B, 5B (1997 - 2001). Pro sestavení přehledu základních minerálních skupin byly využity údaje pocházejí z publikací Hovorky (1994), Dana˘s New Mineralogy (Gaines R.,V, Skinner H., C., W. Foord E., E., Mason B., Rosenzweig A., 1997) a Strunz, Nickel (2001).

Jsme přesvědčeni, že zajímavé a potřebné informace najdou v knize i odborníci se zaměřením např. na geografii, životní prostředí, chemii a v neposlední řadě i odborníci z oblasti materiálového výzkumu v oblasti stavebnictví. Mnoho užitečných informací může v knize najít i laická veřejnost, především sběratelé minerálů.

K vydání monografie motivovala autory práce na grantech, které byly orientovány na identifikaci faktorů uplatňujících se při degradaci různých stavebních materiálů, ať již přírodního kamene, nebo technolitů (malt, betonů, stavební keramiky apod.). Všechny dosažené výsledky zcela jednoznačně prokázaly, že degradace materiálů je odrazem depozice, klimatických podmínek (příp. i vlivu organismů), mikrostruktury a minerálního složení daného materiálu. Vhodnou kombinací kameniva a cementu v betonu lze například zpomalit či zabránit síranové korozi betonů. Posouzením minerálního složení strusek používaných do struskobetonů, můžeme vyloučit minerálně nevhodné strusky vedoucí k rozpadu betonů apod.

Monografie by nemohla být vydána bez přispění GAČR. Byla zpracována v rámci grantu č. 103/00/607 "Transport solí pórovým systémem betonů a podmínky vzniku eflorescentů na jeho povrchu" a za podpory navazujícího postdoktorantského grantu č. 205/99/D049 "Využití akcesorických minerálů jako indikátorů petrologického vývoje magmatických hornin v oblasti východního okraje Českého masivu".